Neměňte tolik zákony, škodí to byznysu!



Dokázali jsme ochránit firmu před negativními důsledky ekonomické krize. A nejen to, vytvořili jsme předpoklady k tomu, že bude růst a prosperovat. Tak vidí svůj největší profesní úspěch za uplynulé tři roky takřka tři čtvrtiny (73 %) tuzemských manažerů. Současně volají po tom, aby skončil kolotoč neustálých legislativních a daňových změn, což jim komplikuje podnikání.

Takový závěr vyplynul z aktuálního šetření mezi finalisty 21. ročníku soutěže MANAŽER ROKU, jehož vítězové budou vyhlášení 24. dubna t. r.

 

Co považují za svůj největší profesní úspěch

Miroslav Ostrý, generální ředitel a předseda představenstva HESTEGO, a. s.: „Převedli jsme naši společnost přes krizi roku 2009 a při výrazné změně výrobkového portfolia nastartovali její růst k dlouhodobé prosperitě. Radost mi v poslední době dělaly všechny návštěvy, které si všímaly pozitivity a energie, která z většiny mých kolegů vyzařuje.“

Miloslav Čermák, předseda představenstva a generální ředitel Sněžka, výrobní družstvo Náchod: „Vypořádali jsme se s krizí, zeštíhlili firmu, zjednodušili její strukturu a centralizovali výrobu do hlavního závodu.“

Miroslav Šole, jednatel společnosti EUREST, člen skupiny Compass Group: „Změnili jsme hospodářský výsledek ve skupině Compass Group RU. Když jsem společnost před pěti lety převzal, byla vysoce ztrátová a legislativně problematická, což se mi během roku podařilo změnit. Jak v ČR v roce 2012, tak i v Rusku v roce 2013 jsme nastartovali a dokončili akvizici, což je vrcholem manažerského snažení.“

Martin Pavliš, jednatel Mias OC spol. s r.o.: „Stabilizovali jsme a rozvíjeli firmu po odkupu od německého vlastníka. Nejdůležitější byl pro nás vstup na německý trh a technologické inovace spolu s nárůstem odborného personálu.“

Ludmila Ledecká, generální ředitelka a předsedkyně představenstva EUROPA Union Service a.s.: „Vytvořili jsme úžasný pracovní tým, na který se můžu stoprocentně spolehnout.“

Za úspěch manažeři považují i získaná ocenění, fungující spolupráci, ale také aktivity v oblasti CSR (společenská odpovědnost firem).

 

Vadí malá stabilita prostředí

Šetření se zaměřilo i na názor manažerů na stav a kvalitu politického a podnikatelského prostředí. Na otázku, co by prioritně uvítali v této souvislosti, odpověděla polovina z nich, že stabilní podnikatelské a daňové prostředí.

„Nejvíc bych uvítal, pokud by se chvíli konečně nic neměnilo. Nejpřátelštější prostředí pro byznys je stabilita – v legislativě, daních a směnných kursech. V poslední době i často dobře míněné změny vedou k zhoršování situace,“ shrnul názory řady respondentů Jiří Polman, generální ředitel a jednatel Sandvik Chomutov Precision Tubes Spol. s.r.o.

Manažeři se vyjadřovali rovněž k politickému systému a chování politiků. Za klíč ke změně považuje 40 % z nich schopné a odborně zdatné politiky. „Česká politika potřebuje odvážné osobnosti, které překročí hranice svých partikulárních zájmů a začnou nesobecky přemýšlet v horizontech delších než je volební období,“ zní jeden z mnoha názorů.

 

Recept na konkurenceschopnost

Na otázku, jaký myjí recept na zvýšení kokurenceschopnosti, 60 % respondentů uvedlo, že je to kvalitně odvedená práce a kvalitní produkty. Přibližně 30 % respondentů zmiňuje nezbytnost inovativnosti a kreativity a 10 % považuje za klíč k úspěchu fair play přístup.

Většinový názor shrnuje Josef Bára, předseda představenstva a generální ředitel EuroAgentur Hotels & Travel, a.s.: „Jsou to zaměstnanci a investice do nich. Investujeme samozřejmě i do technologií a vybavení. Ale pokud obchod, servis, IT a další služby nebudou řídit, ovládat a vykonávat korektní, výkonní a schopní zaměstnanci, žádné další hmotné investice se nikdy efektivně nezhodnotí.“

Podobně to vidí Karel Feix, generální ředitel Kapsch Telematic Services spol. s r.o.: „Vzdělanost a vzdělávání. Naší společnosti se důraz na dobré vzdělání velmi osvědčil. Kapsch stojí na špičkových technologiích, které od zaměstnanců vyžadují nejen vysokou kvalifikaci, ale i schopnost dál se vzdělávat a udržovat krok s technickým vyvojem“.

Část respondentů zmiňuje i fair play přístup. Ještě v loňském a předloňském šetření byl však podíl respondentů několikanásobně vyšší. Za poslední dva roky se zřejmě priorita poněkud posunula od volání po poctivé práci a čestném jednání bez korupce ke kvalitní práci a produktům a inovacím. Názory na poctivý přístup shrnuje Zdeněk Bílek, MBA, generální ředitel Sika CZ s.r.o.: „Jde o dlouhodobé budování důvěry v obchodním vztahu, založeném na seriózním chování firmy“.

 

Kde vzít kvalitní zaměstnance

Jedním z největších problémů tuzemských podnikatelů je dlouhodobý nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, a také nedostatečná znalost praxe u absolventů vysokých škol, což potvrdilo už šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR z roku 2008. Změnila se od té doby situace k lepšímu? Zdá se, že z pohledu manažerů, pokud jde o absolventy VŠ, příliš ne.

Až 70 % účastníků šetření uvedlo, že absolventi jsou sice ve firmách použitelní, ale musí se s nimi pečlivě pracovat a dál je vzdělávat. Zároveň ale manažeři uznávají, že absloventi jsou flexibilní, plni entuziasmu a přirozeného pracovního nadšení. Poměrně kritický názor řady respondentů shrnul Jiří Žák, předseda představenstva FARMAK, a. s.: „Tak jednou za pět let získáme schopného absolventa – chemika díky tomu, že náš vedoucí R&D přednáší na univerzitě, vede studenty a jejich diplomové práce, učí doktorandy. Ve firmě máme propracovaný systém firemního vzdělávání …“. Také Jiří Šmondrk, generální ředitel Doosan Škoda Power s.r.o., poukazuje na význam dalšího vzdělávání absolventů“ „V našem byznysu je těžké získat na trhu práce vhodné a zkušené pracovníky. Proto přichází v úvahu druhá možnost, a tou je výchova mladých nastupujících absolventů. Mnoho z nich začínalo v naší společnosti jako trainee. Po nástupu do pracovního poměru tak už byli schopni zastat požadované pozice“.

 

 

Jaké mají tuzemští manažeři vzrory? 

Už dlouhodobě mezi nimi dominují úspěšní podnikatelé z konce 19. a první poloviny 20. století působí v naší zemi. Zcela jasně pomyslnou první příčku zaujímá Tomáš Baťa. Jako vzor ho v letošním šetření označilo 30 % respondentů. Vedle toho uváděli plejádu zahraničních manažerů, jako je napříkald Jack Welch nebo Steve Jobs.

Co je však novým trendem, který v posledních letech začíná postupně sílit, je vznik novodobých žijících symbolů úspěšných manažerů – podnikatelů. V letošním šetření se mezi nimi ocitli shodně s téměř desetinou hlasů Andrej Babiš – majitel agrochemického holdingu Agrofert a současný ministr financí i Zbyněk Frolík, spolumajitel firmy LINET a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Se sedmi procenty hlasů se za nimi umístil Petr Kellner, majoritní vlastník PPF Group.

Zmiňováni byli také Jan Světlík, vítěz soutěže MANAŽER ROKU z lońského roku, nebo Radim Jančura.

 

Co soudí finalisté o soutěži

Finalisté soutěže MANAŽER ROKU se svěřovali také s důvody své účasti. Tím nejpádnějším je podle nich prestiž a vstup do rodiny úspěšných manažerů. Za přínosnou považují také možnost setkávat se v rámci galavečera při udělování cen a při následných akcích s ostatními manažery. Důvodem účasti je rovněž zviditelnění a prezentace i ocenění jak manažera, tak celé firmy a pracovního týmu. Zároveň je to pro ně prostor pro inspiraci a sebereflexi.

 

Největší škůdci – korupce a klientelismus

Českou republiku, její konkurenceschopnost a firmy, v minulém roce nejvíc poškodila korupce a klientelismus na nejvyšší politické úrovni. Vyplynulo to z šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a České manažerské asociace mezi vrcholnými řídícími orgány těchto organizací a mezi manažery – finalisty soutěže MANAŽER ROKU. K tomuto zjištění se přihlásilo 75 % ze sto třiceti oslovených respondentů, proto obdrželo tzv. Anticenu! Na druhé příčce s odstupem jen 3 % se umístil nevyhovující stav řízení a čerpání prostředků evropských fondů. Třetím největším problémem podle asi 40 % hlasů respondentů byla loni nezajištěnost výstavby dopravní infrastruktury. Další kritické hlasy asi čtvrtiny účastníků šetření sklidily personální čistky ve státní a veřejné správě, a také předražené veřejné zakázky.

Anticena byla vyhlášena z podnětu prezidenta České republiky Miloše Zemana, který učinil při svém vystoupení na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže MANAŽER ROKU v dubnu 2013. Vyhlašovatelé soutěže se proto rozhodli provést anketu mezi 86 finalisty loňské soutěže MANAŽER ROKU a ve vrcholných orgánech SP ČR, KZPS ČR a ČMA s cílem získat názory manažerů a manažerek na to, co negativně ovlivnilo konkurenceschopnost ČR v minulém roce.

Další informace o soutěži MANAŽER ROKU najdete na www.manazerroku.cz.

 

Autor: (mm)

Zdroj: SP ČR