Co čekají od vlády



Nová vláda nedávno předložila veřejnosti i parlamentu programové prohlášení a získala důvěru poslanecké sněmovny. Zajímal nás názor představitelů podnikatelských svazů na tento dokument, proto jsme jim položili následující dvojotázku (odpovědi zveřejňujeme v pořadí, v jakém do redakce přišly): Domníváte se, že důsledná realizace programového prohlášení nové vlády může napomoci k oživení ekonomiky ČR a řešení dalších celospolečenských problémů? Čeho v něm si ceníte, a co vám naopak v tomto dokumentu chybí?

Ing. Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: 

K programovému prohlášení vlády se zatím stavíme opatrně; papír unese vše, a proto si raději počkáme na uskutečnění proklamovaných záměrů. Jsme však připraveni o řadě naznačených věcí nejen jednat, ale i napomáhat k jejich úspěšnému řešení.

Kdo by nevítal alespoň stabilní daně, když už ne nižší, snahu je lépe vybírat a snahu přispět ke srovnání podmínek pro všechny podnikatele. Bude dobře, když náklady na opa-tření k registraci tržeb neponesou podnikatelé.

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR předal vládě a tripartitě své náměty a požadavky, jejichž realizace by měla vést nejen ke zlepšení výsledků v těchto oborech, ale i v celé ekonomice a zaměstnanosti.

 

Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR:

Neznám důvod, proč by vláda měla vytvářet, předkládat ke schvá-lení a následně se nechat od veřejnosti kritizovat, kdyby všechna opatření k podpoře ekonomiky, která v Progra-movém prohlášení deklaruje, nemyslela vážně. Cením si toho, že věnuje velký prostor investiční výstavbě a legislativě, která ji bezprostředně (a bohužel negativně) ovlivňuje. S obsahem dokumentu bych byl stoprocentně spokojen, kdyby většina vět byla napsána v oznamovacím způsobu a méně v podmiňovacím způsobu.

 

Ing. Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu:

Programové prohlášení vlády ČR vnímám jako obecný souhrn programových kroků jednotlivých rezortů i vlády jako celku, které hodlá učinit během svého funkčního období. Není příliš konkrétní a neobsahuje ani dlouhodobé strategie. V zásadě však hodnotím programové prohlášení pozitivně. Jeho důsledná realizace sama o sobě oživení ekonomiky ČR nezajistí, ale může pro ně vytvořit lepší podmínky. Jako představitel automobilového průmyslu se vyjádřím pouze k oblastem a rezortům, které jsou pro náš obor relevantní. S povděkem kvituji, že vláda jako svou první klíčovou prioritu uvádí rozvoj podmínek pro svobodné podnikání, vymáhatelnost práva, nastartování udržitelného hospodářského růstu a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky země. Zjevně si uvědomuje, že tuto republiku živí podnikatelé a že je třeba, aby pro své podnikání měli co nejlepší a férové podmínky.

Z dalších priorit vlády velmi pozitivně hodnotím snahu o efektivní dočerpání financí z EU, protože to je jeden z mála reálných zdrojů peněz pro některé její ambiciózní programy.

A konečně za velmi významné považuji, že ke klíčovým prioritám vlády patří využití informačních a komunikačních technologií, podpora internetové ekonomiky, vysokorychlostní internet a rozvoj elektronických dovedností občanů. To je oblast, bez níž v současném „digitálním“ světě absolutně nelze udržet konkurenceschopnost.

V klíčových prioritách však postrádám podporu výzkumu, vývoje a inovací a odborného, hlavně technického, školství. Hovoří se sice o nich v rámci rezortních priorit, nicméně se domnívám, že pokud se má ČR stát znalostní ekonomikou, mezi klíčovými prioritami by neměly chybět. Stále také není zpracována dlouhodobá strategie a vize České republiky a její ekonomiky.

Velmi stručně k rezortním prioritám. U ministerstva financí kladně hodnotím hledání úspor, prověřování finanční náročnosti veřejných zakázek a prověrku mandatorních výdajů státního rozpočtu. Pokud by tato snaha byla korunována úspěchem, byl by to velmi dobrý krok ke konsolidaci veřejných financí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí svůj výčet priorit obnovením investičních pobídek s tím, že bude stimulovat projekty s vysokou přidanou hodnotou a podílem vědy a výzkumu. S tím lze samozřejmě souhlasit. Jsem také rád, že vláda hodlá podporovat především export do prioritních zemí mimo EU, vývoz s vysokou přidanou hodnotou a společný postup s ministerstvem zahraničních věcí v ekonomické diplomacii. Značně obecně však MPO deklaruje některé další priority – např. snižování administrativní zátěže pro podnikatele, využití fondů Evropské unie, modernizace průmyslu, snižování energetické náročnosti apod.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sice úvodem definuje, že vzdělávání je základním pilířem vládní politiky, a že podpoří např. technické a učební obory s ohledem na potřeby trhu práce, ale opět jen obecně, bez stanovení aspoň základních cílů či konkrétnějších kroků.

Za velmi pozitivní považuji, že ve vládě bude ministr zodpovědný za vědu, výzkum a inovace. V této oblasti si vláda správně stanovila několik priorit, které by měly přispívat ke společenskému a hospodářskému rozvoji ČR. Důležitá je orientace na změnu hodnocení a financování výzkumných institucí s ohledem na reálný přínos nebo důraz na kvalitu základního výzkumu.

Jako zástupce automobilového průmyslu i aktivní řidič doufám, že se ministerstvu dopravy podaří urychleně realizovat jednu z priorit – výstavbu dálnic a rychlostních komunikací. Pro naše podnikání s dodávkami just-in-time je kvalitní silniční infrastruktura naprosto klíčová. Také věřím, že bude zabezpečen řádný provoz registru vozidel i dalších databází rezortu dopravy.

U ministerstva zahraničních věcí oceňuji, že považuje za prioritu spolupráci s Evropskou unií, posilování spolupráce v oblastech hospodářské politiky a vnitřního trhu EU, stabilizaci hospodářské a měnové situace a energeticko-klimatické politiky s cílem udržet globální konkurenceschopnost EU. Pro český automobilový průmysl, hluboce integrovaný v rámci EU, jsou to zásadní výzvy.

 

Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Jsem vždy trochu při zemi, čtu-li programová prohlášení vlád, neboť jak je známo, papír snese vše. Musím však objektivně konstatovat, že aktuální dokument zní velmi rozumně a nesouhlasit s ním může jenom notorický kverulant nebo ideologický fanatik. Pokud by se podařila polovina, byl by to úspěch. Prohlášení je víc zaměřeno na růst, aniž by ale popřelo, že se bude v mnoha položkách šetřit a optimalizovat, což se vzájemně nevylučuje. Celkem revolučně, ale nikoliv nesympaticky, na mě působí priority Ministerstva financí, ať už jde o cash pooling, centrální nákupy nebo důslednou prověrku mandatorních výdajů. Je patrný velký akcent na energetickou politiku, do programu se dostala i podpora malých a středních firem, i když je popsána z mého pohledu příliš obecně. Jednoznačný příklon k EU podle mě není špatným signálem; je dobře, že se přestáváme tvářit, jako bychom byli nezávislým ostrůvkem jistoty v rozhádané Evropě, který si vystačí s vlastní bezpečnou měnou, a že uděláme také cosi pro to, aby se podpořil růst celého kontinentu. Trochu vágněji je definována exportní politika, která i přes všechny minulé deklarace a dohody stále budí dojem dvojkolejnosti. Celkem jasno má nová ministryně pro místní rozvoj, která stručně, ale věcně popsala tři hlavní priority, pod které se okamžitě podepíšeme – čerpání fondů 2014–2020, zákon o veřejných zakázkách a stavební zákon. A pokud se podaří vicepremiérovi pro vědu, výzkum a inovace změnit systém čtvrcení medvěda a celý nešťastný režim RVVI, bude to dobrý výsledek.

 

Petr Kužel, MBA, prezident Hospodářské komory ČR:

V případě naplnění programového prohlášení vlády lze jistě očekávat zlepšení hospodářské situace českých podniků, a tím i celé společnosti. Programové prohlášení reflektuje většinu hlavních témat, které je aktuálně potřebné řešit, a to jak z pohledu podnikatelské sféry, tak i celé společnosti. Pozitivně lze hodnotit zejména závazky vlády ve vztahu k obnovení investičních pobídek pro podnikání, podpoře exportu a financování MSP. Významným bodem je rovněž provázání vzdělávacího systému ČR s potřebami trhu práce s důrazem na technické obory. Z dlouhodobého hlediska budou klíčové i budoucí kroky k řízení a financování vědy, výzkumu a inovací. Česká ekonomika a společnost v současnosti potřebuje podstoupit rozsáhlé strukturální a systémové změny. Je tedy úkolem této vlády, aby potřebné kroky podnikla, a to bez ohledu na to, že se jejich pozitivní dopady projeví mnohdy až v horizontu přesahujícím jedno volební období.

 

JUDr. Rostislav Dvořák, viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev:

Programové prohlášení vlády vnímám jako politické prohlášení, jakousi základní osnovu záměru, ale také přislib a závazek vlády vůči celé společnosti. Chápu vliv koaličního vyjednávání na obsah a realizaci tohoto dokumentu i rizika, která pramení také z různorodosti přístupu, názorů a schopností koaličních partnerů.

V prohlášení hodnotím pozitivně, že sleduje odstranění řady excesů, jež u nás v posledních letech mnohonásobně překročily míru únosnosti, ale obsahuje také podporu ekonomického rozvoje, tedy podnikání a podnikatelského prostředí. Jsem rád, že je v prohlášení aspoň trochu vidět vliv těch ministrů, kteří vyšli z podnikatelské sféry a na něž spoléháme, že pomohou v realizaci našich návrhů na stabilizování ekonomiky a zaměstnanosti, což se žádné z předchozích vlád České republiky nepovedlo systémově realizovat. Chci věřit, že to bude lepší vláda, než ta, která vzešla z předchozích voleb a svou neschopností řešit rostoucí problémy i téměř nulovou reakcí na naše návrhy a výzvy velmi zklamala, a nejen podnikatele.

Prohlášení vlády lze podle mého názoru vytknout nevyváženou strukturu, a to je trochu poškozuje. V některých kapitolách jsou uvedena opatření významná, obsahující skutečně podstatné a potřebné kroky, v jiných jsou opatření podružná, jejichž roli vnímám jako okrajovou. Jsem přesvědčen, že vláda přijme tam, kde její prohlášení není konkrétní, naše návrhy na zlepšení ekonomiky; chceme s ní účinně spolupracovat.

V těchto dnech jsme například předložili premiérovi, vicepremiérům a některým ministrům návrhy z našeho projektu restrukturalizace hospodářství ČR, k jehož vypracování nás donutila letitá neschopnost státní správy a samosprávy řešit nejvážnější ekonomické problémy našeho hospodářství. O vážnosti projektu svědčí i to, že byl projednán a podpořen všemi stěžejními institucemi zastupujícími podnikatelskou a zaměstnavatelskou sféru republiky, jako jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Družstevní asociace ČR a Hospodářská komora ČR. Smyslem našeho projektu je zajistit postupnou stabilizaci ekonomiky a zaměstnanosti v České republice a omezit rostoucí vliv stále častějších krizových výkyvů v globální evropské a světové ekonomice na naše hospodářství. Pokud vláda naše návrhy a spolupráci přijme, a my věříme, že ano, bude to znamenat vytvoření předpokladů pro zastavení už několik let klesající úrovně ekonomiky, ale i zastavení poklesu úrovně našeho školství nebo odstranění stagnace v rozvoji infrastruktury. Moc bych si přál, aby nový parlament a vláda ukončili v Česku letité plané plácaní a soutěžení excelentních řečníků a začali cílevědomě pracovat se skutečnými, a zejména pro společnost prospěšnými výsledky.

Prohlášení České vlády je tedy i pro nás programem pro následující léta spolupráce.

 

Ing. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:

Realizace programového prohlášení může napomoci k oživení ekonomiky České republiky a řešení dalších celospolečenských problémů, pokud ovšem vláda důsledně naplní prioritu zvýšení konkurenceschopnosti naší země. Premiérovi i členům vlády jsem řekl, že její práci budeme posuzovat podle toho, jak se změní naše postavení v mezinárodním srovnání.

Je jasné, že to nebude jednoduché. Jde o dlouhodobě zanedbaný úkol, který se projevuje ve ztrátě pozice České republiky. A to i přesto, že různé vlády přijímaly různé strategie, kde se o konkurenceschopnosti hovořilo.

Jednotlivé pasáže programového prohlášení by měly být rozpracovány tak, aby odpovídaly právě cíli zlepšení naší konkurenční pozice v mezinárodním srovnání.

Jako pozitivní signál vnímáme příslib vlády, že bude považovat sociální dialog za klíčovou platformu vyjasnění názorů na jednotlivá témata a že nás ctí jako partnera. Vážíme si toho, že také deklarovala rozhodující význam konkurenceschopnosti a průmyslu pro zajištění budoucnosti této země. Některé pasáže prohlášení považuji za dobře rozpracované, zejména kapitolu dopravy.

Ne vše ale odpovídalo našim představám; částečné změny se podařily díky tripartitnímu jednání. V důsledku toho byly doplněny např. pasáže, týkající se digitální agendy a ICT. Vláda zpřesnila také formulace ve vztahu k exportní politice, víc byla zdůrazněna aktivní podpora nezaměstnanosti a postup při čerpání fondů Evropské unie.

Prosazovali jsme rovněž výraznější podporu výzkumu, vývoje a inovací. Požadujeme, aby byla v návaznosti na potřeby zvýšení konkurenceschopnosti připravena strategie VVI.

Programové prohlášení nové vlády se hlásí také k podpoře technického vzdělávání. Chceme především výraznější investice do rekvalifikací, což by přineslo rychlejší efekty. Současně samozřejmě požadujeme změnu vzdělávacího systému.

 

Připravil: Miloš Vávrů

Foto: archiv