ČR revoluci nepotřebuje



Globální světová produkce nás zahrnuje čím dál větším množstvím výrobků, krize, nekrize. A každý je v něčem zabalen, z každého je nějaký odpad. Nastane doba, kdy bude zeměkoule zasypána odpadky? Jak jsme na tom v Česku? Ne tak úplně špatně. Míra využití odpadů v ČR je sedmá nejvyšší v Evropské unii. Toto tvrzení Ing. Petra Havelky, ředitele České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) jsme rozebrali v rozhovoru s ním pro list Podnikatel.

Jaká je obecná situace v odpadovém hospodářství ČR? 

Pokud chceme komentovat obecnou situaci v odpadovém hospodářství v ČR, je vhodné uvést zejména fakta a čísla, neboť ta hovoří sama za sebe a nepodléhají vlivům žádných zájmových skupin. Podle údajů z aktuální statistické ročenky MŽP klesla produkce odpadů v ČR od roku 2003 asi o 15 %. Podíl využívaných odpadů naopak postupně roste a v roce 2011 dosáhl přibližně 78 %. Ruku v ruce s tím pak dlouhodobě klesá množství odstraňovaných odpadů, které bylo v roce 2011 v míře kolem 12 %.  Skládkování komunálního odpadu, bylo podle dat prezentovaných MŽP zastoupeno v míře 55 %. Za posledních pět let se na skládky uložilo o víc než milion tun odpadů méně a tento trend stále pokračuje. Podíl materiálově využitých komunálních odpadůdosahuje 30,8 %. Míra využití odpadů v ČR je sedmá nejvyšší v EU.

 

Lze tedy říci, že odpadové hospodářství je u nás na kvalitativně vysoké úrovni?

Jak MŽP opakovaně prezentuje, ČR dlouhodobě plní kritéria stanovená EU v oblasti odpadového hospodářství. Toto jistě není samo sebou a myslím, že je vhodné konstatovat, že ČR (firmy a obce) za 20 let vybudovala velmi kvalitní systém odpadového hospodářství. V posledních šesti letech se navíc výrazně zahustila síť širokého spektra různých zařízení na zpracování odpadů v celé ČR. Byla vybudována řada sběrných dvorů, zařízení na úpravu stavebních odpadů (drtičky, třídičky), biologicky rozložitelných odpadů (bioplynové stanice, kompostárny), mnoho třídicích linek, linek na úpravu komunálních odpadů apod. Jsem přesvědčen, že odpadové hospodářství v ČR je postaveno na kvalitních základech, je stabilní a poskytuje velmi dobré a environmentálně bezpečné služby za ceny úměrné tomu, co si mohou občané tohoto státu dovolit. Je pravdou, že v poslední době se zvyšují tlaky některých zájmových skupin na strategické změny v odpadovém hospodářství. Není tajemstvím, že tyto změny mohou znamenat poměrně zásadní zdražení systému sběru a zpracování odpadů občanům a firmám. Občané by se měli ptát, komu toto zdražení prospěje, kdo a proč toto zdražení tak silně prosazuje a co je tak naléhavým důvodem pro jeho zavedení. A v neposlední řadě, v čem bude ona dražší služba fakticky lepší pro občana. Odpovědi na tyto otázky mohou být velmi zajímavé.

 

Míří tlaky, o kterých hovoříte, k pomyslné „odpadové“ revoluci?

Nemyslíme si, že odpadové hospodářství v ČR potřebuje revoluční změny nebo výrazné zdražení, kterým by měly být podporovány pouze vybrané technologie. ČAOH je toho názoru, že ČR by měla pokračovat v ověřené a funkční cestě postupných evolučních změn odpadového hospodářství založeného na širokém spektru různých zařízení. Jako zcela podstatné pak vnímáme také to, abychom si bedlivě hájili dosavadní výhody decentralizace, volného trhu a zdravého konkurenčního prostředí v tomto sektoru. Pokud se ptáte, co by v sobě měla případně nová legislativa zahrnovat, pak si myslím, že po vzoru cílů EU postupné kroky k střednědobému zajištění dalšího zvyšování procenta většího třídění a materiálového využití odpadů. Je skutečností, že EU už nechce dotačně podporovat výstavbu nových spaloven a že se chce víc orientovat právě na materiálové využití odpadů. To je mimo jiné jasně deklarováno v usnesení Evropského parlamentu z 24. 5. 2012 a ve výrocích eurokomisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.

 

Na cestě z továrny po likvidaci projde výrobek mnoha „rukama“. Která fáze je z hlediska odpadového hospodářství nejrizikovější? 

Naše předpisy týkající se odpadového hospodářství vycházejí z evropského práva a zavedené standardy jsou zcela stejné jako v západních zemích. Pokud s odpady nakládáme v souladu se zákonem, není to pro nás a naše okolí rizikové. Všechny schválené typy zařízení, kde je odpad upravován a je s ním dále nakládáno, splňují přísné evropské normy a mají vydána povolení příslušných orgánů. Pak je to už jen otázkou efektivity kontrolních mechanizmů. Myslím si, že i v tomto směru máme v ČR dobře zavedený a funkční systém.

 

Kolik prostředků získalo v posledních letech české odpadové hospodářství z evropských fondů a jaké jsou vyhlídky pro nejbližší budoucnost? 

Konkrétní data týkající se dotací by mělo mít MŽP nebo SFŽP. Z hlediska vyhlídek pro nejbližší budoucnost mohu uvést, že se nyní v rámci MŽP připravují pravidla pro další programové dotační období OPŽP, které je označováno 2014+. Je pravděpodobné, že v tomto operačním programu opět bude několik prioritních os, podle kterých budou vyhlašovány konkrétní výzvy. Pokud se ptáte, v jakém segmentu OH se dají dotace nejlépe využít, pak odpovídám, že mě potěšila informace, podle níž by bylo možné využít evropské prostředky také na řešení opravdu reálných ekologických problémů, a to na sanace starých ekologických zátěží, které v konkrétních lokalitách negativně ovlivňují životy konkrétních lidí.

 

Jak se v Česku pracuje s osvětou občanů o třídění odpadků? 

Myslím, že vytváření povědomí občanů o vhodnosti třídění odpadů je v ČR poměrně rozvinuté a že se tyto myšlenky daří lidem sdělovat. Potvrzením tohoto jsou výsledky třídění v ČR, srovnatelné s nejlepšími zeměmi EU. Formy osvěty je ale třeba kombinovat a postupně upravovat podle zpětné vazby od těch, kterým je informace určena.

 

V dubnu bude konference Odpadové fórum, zaměřená mj. na prevenci vzniku odpadů. Jaký význam připisujete vy, odborníci, právě prevenci? 

Prevence je jistě důležitá v mnoha aspektech lidského konání. Stejně tak je tomu i ve vztahu k předcházení vzniku odpadů. Kvalitní prevence musí být spojena s osvětou a dostatkem informací o odpadech, ale i o kupovaném zboží a jeho obalech, o zacházení s nimi a možnostech jejich využití v rámci odpadového a obalového hospodářství. To pak pozitivně ovlivní chování a vztah lidí k prevenci vzniku odpadů.

 

Autor: Jan Hrabálek