Jsme malá země, proto musíme být jednotní



CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU má za sebou přes jedenáct let činnosti. O jejím přínosu pro naše firmy hovoříme s ředitelkou kanceláře Ing. Mgr. Alenou Vlačihovou.

Paní ředitelko, jak je podle vás CEBRE v institucích EU i mezi evropskými podnikatelskými federacemi respektována a čím dosud nejvíc prospěla prosazování zájmů české firemní lobby v Bruselu?

Naše kancelář byla otevřena v roce 2002 a je společným projektem tří významných podnikatelských organizací v ČR – Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Naši zakladatelé však byli v Bruselu aktivní dávno předtím. Jako členové evropských podnikatelských a zaměstnavatelských platforem měli možnost monitorovat evropské záležitosti a zapojit se do celoevropských projektů už od 90. let min. stol. Za tu dobu si získali respekt svých evropských partnerů i institucí EU. CEBRE pak toto renomé zastřešilo a v budování dobrého jména pokračuje. Naší roli spatřujeme především v podpoře aktivit zakladatelů, ale také v koordinaci jejich pozic a v prosazování národních zájmů v EU spolu s českou státní správou a českými členy v Evropském parlamentu. Vytváříme jakýsi most mezi českým a evropským prostředím. Zaměřujeme se především na horizontální témata, jako je zkvalitňování podnikatelského prostředí, snižování administrativní zátěže, regulace v oblasti energetiky, dopravy, vyjednávání obchodních dohod a další.

 

S jakými požadavky se mohou firmy na vás obracet?

Řadu impulsů od podnikatelů dokážou vyřešit naše zakladatelské organizace v Praze. Jsou však oblasti, kde se na nás mohou podnikatelé obracet přímo, a využít tak naší přítomnosti v Bruselu. Nabízíme širokou škálu služeb od monitorování konkrétních oborů podnikání až po zpracování analýz týkajících se vybraného legislativního návrhu či zprostředkování kontaktů na evropské instituce. Můžeme firmám pomoci v případě, že mají zájem o informace o vývoji legislativy v oblasti jejich podnikání, setkají-li se s určitou překážkou na vnitřním trhu a nevědí, jak ji řešit, a konečně mají-li zájem evropskou regulaci ovlivňovat či měnit.

 

A využívají možností CEBRE dostatečně?

Upřímně řečeno, zájem českých firem o evropské záležitosti není příliš velký. Zesiluje obvykle až v konečné fázi přijetí návrhu, či dokonce v  implementační fázi, kdy se podnikatelé setkávají s potížemi s regulací v terénu. To už je pozdě. Je to však logické. Projednávání evropské legislativy je zdlouhavé. Standardní legislativní proces EU trvá asi tři roky a připočteme-li transpoziční lhůtu v délce například jednoho až dvou let, je to běh na dlouho trať. Malá firma si nemůže dovolit investovat čas, finance a lidské zdroje do tak dlouhého projektu. Má své každodenní starosti o přežití. Proto sehrávají v tomto procesu důležitou roli jejich zástupci, tj. podnikatelské a zaměstnavatelské organizace, které legislativní proces sledují, analyzují a zapojují se do něj. Kvalita jejich zapojení však závisí i na zpětné vazbě od členů. Firmy, které jsou v oblasti záležitostí EU aktivní, o nás vědí a jsou zvyklé s námi spolupracovat. Ostatní se obracejí na naše zakladatele, kteří nám jejich požadavky tlumočí. Řadu z nich však vyřeší sami. Jako malá kancelář jsme jejich anténou v Bruselu.

 

O které vaše služby je mezi našimi podniky největší zájem?

Nabízíme služby jak pro firmy, které mají s evropskou legislativou málo zkušeností, tak pro ty zběhlé. To určuje poptávku po našich službách. Monitoring konkrétních oborů podnikání je například určen všem typům podniků, detailní sledování legislativních návrhů slouží spíš těm, kdo se o danou oblast intenzivně zajímají. Firmy projevující v záležitostech EU větší aktivitu, se na nás obracejí s žádostí o proškolení a organizaci schůzek se zástupci institucí Evropské unie. Ty, které chtějí být v Bruselu víc vidět, využívají našich služeb typu organizace konferencí a kulatých stolů. V neposlední řadě roste zájem o programy EU. Naše kancelář zpracovává pravidelný týdenní přehled výzev, do nichž se mohou české firmy zapojit.

 

Setkáváte se i s nějakými „protisměrnými“ požadavky ze strany unijních institucí ve vztahu k českému byznysu?

Jestli správně chápu, ptáte se na návrhy, které jdou proti našim požadavkům či potřebám českých firem. V poslední době mám pocit, že je takových „protisměrných“ požadavků stále víc. Ať už jde o návrhy Komise, nebo o jejich pozměňování v Evropském parlamentu a mnohdy i v Radě. Někdy však může být návrh Komise pozitivní, a pak se během vyjednávání změní v negativní. To, že se téměř každý může do evropského legislativního procesu zapojit a pokusit se návrh ovlivnit, je jeho největší výhodou. Ale také největší nevýhodou, protože jeho podobu ovlivní mnoho aktérů a výsledný kompromis nemusí nakonec vyhovovat nikomu. Vznikají tak někdy akty, jež přinášejí pro podnikatele nereálné až nesmyslné požadavky na ochranu životního prostředí, zaměstnanců či spotřebitelů, které byznys dusí. Místo toho, aby jej podpořily v růstu a tvorbě pracovních míst, jak se EU zavázala. Evropská unie by neměla evropské firmy z Unie vyhánět, ale naopak je motivovat v tvorbě ekonomického růstu a využití plného potenciálu vnitřního trhu.

 

Pociťujete dostatečnou podporu svých zakladatelů?

Naše aktivity jsou doplňkem aktivit zakladatelů a bez jejich podpory bychom nemohli existovat. Úspěšná jedenáctiletá existence CEBRE je důkazem jejich dobré spolupráce navzájem i s námi. Jsme na nich závislí. Pro prosazování českých podnikatelských zájmů potřebujeme nutně vstupy od ústředí, které je našim podnikatelům blíž, a my k nim přidáváme expertní znalosti institucionálních procedur. Současně je naší výhodou široký přehled o projednávaných tématech, kterých je od Lisabonské smlouvy stále víc. Asi 70 % české legislativy má základ v té evropské, proto je potřeba ovlivňovat návrhy už v Bruselu, a to v neustálé vazbě na domácí prostředí. Schválením návrhu však naše práce nekončí a spolu se zakladateli se snažíme i o kvalitní implementaci evropské legislativy do našeho právního řádu. Zpětná vazba od podnikatelů je pro nás impulsem pro další případné změny a zkvalitnění evropské regulace.

 

Jaký vliv měl a má na vaše aktivity v Bruselu přístup českých státních orgánů k projednávání unijních záležitostí a prosazování českých zájmů v nich?

CEBRE funguje za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Spolupráce s ním je velmi úzká a efektivní, čehož si nesmírně vážíme. Neomezujeme však své aktivity pouze na gesci MPO, ale působíme také v oblasti životního prostředí, dopravy, financí, obchodního práva a dalších. Proto udržujeme kontakty i s ostatními resorty. Naším partnerem je zejména Stálé zastoupení ČR při EU, které má roli prostředníka a koordinátora mezi národním a evropským prostředím pro státní správu, podobně jako my pro oblast podnikatelskou. Působí na něm kvalifikovaní experti státní správy ČR, kteří nás na jednáních Rady EU výborně zastupují. Hodnotit politickou úroveň mi nepřísluší. Nicméně očekávám, že se nová vláda k prosazování národních zájmů v EU postaví konstruktivně a jednotně. Musí spojit síly také s českými členy Evropského parlamentu, kteří budou zvoleni v květnových volbách, a nastavit efektivní rámec spolupráce a výměny informací za aktivní konzultace našich zakladatelů. Máme-li prosazovat národní zájmy efektivně, musíme spolu víc komunikovat, naslouchat si, a ne stavět bariéry mezi státní, politickou a podnikatelskou sférou. Národní zájmy se plně prosazují i v Komisi a Evropském parlamentu. Pro novou vládu by měla být určitě výzvou lepší komunikace s Čechy, kteří pracují v institucích EU. Kvůli nepochopení jejich důležité role jsme je necelých deset let opomíjeli a nyní, kdy si uvědomujeme jejich potřebu, se k nám řada z nich obrací zády. Měli bychom se naučit s nimi spolupracovat tak, jak to dělá např. Rakousko či Francie. Jsme malá země a o to víc potřebujeme být jednotní. Zapomínat bychom neměli ani na důležitou roli národního parlamentu v kontrole subsidiarity – tedy práva EU jednat v určité oblasti, a jeho role v implementaci schválené evropské legislativy. Měli bychom se vyvarovat další administrativní zátěže nad rámec evropských požadavků a tvořit kvalitní zákony, které podnikatelům pomohou, nikoliv ublíží.

 

Lze už dnes, před závěrem roku 2013, říci, jak se vám podařilo naplnit cíle pro toto období, a co od vás mohou české podniky očekávat a požadovat v příštím roce?

Rokem 2013 končí programovací období EU, tj. rozpočet EU na léta 2007–2013. Současně jde o poslední celý rok před institucionálními změnami v Unii. V roce 2014 nás čekají volby do Evropského parlamentu a následně sestavení nové Komise. Pro nás, kteří na každodenní bázi sledují legislativní proces EU, je toto období velmi intenzivní. Nejen proto, že je potřeba uzavřít řadu návrhů, ale také z hlediska očekávání nových změn a příležitostí. Letos jsme se společně se zakladateli věnovali zejména energetice, vnitřnímu trhu, obchodním dohodám či regionální státní podpoře. Za úspěch můžeme považovat zmírnění negativního dopadu nových pravidel v oblasti regionální státní pomoci a upozornění na potřebu důraznější implementace na národní úrovni. Ale také změnu ve vnímání institucí EU pokud jde o potřebu zachovat konkurenceschopnost naší ekonomiky v globálním kontextu a uvědomit si problémy vyplývající z vysokých cen energií. V prosazování těchto témat budeme pokračovat i v  následujícím roce. V oblasti implementace lze pak za úspěšnou označit transpozici směrnice o opožděných platbách. Legislativní proces EU je zdlouhavý a nelze očekávat, že se řadu návrhů podaří ke konci roku uzavřít. To, jak dokážeme ovlivnit jejich znění, pokročit v jejich vyjednávání nebo dosáhnout změny v chápání některých souvislostí, je pro nás indikátorem úspěchu i do budoucna.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Autor: Miloš Vávrů

Foto: archiv A. V.