Kapacity větší než potřeby



Na 736 000 tun odpadů bylo podle Německé federace provozovatelů energetických zařízení a zařízení na spalování alternativních paliv do této země dovezeno v roce 2012. Za loňský rok se zvýšení dovozu odhaduje na několik set tisíc tun, a v dalších letech se dokonce počítá s ročním importem asi 1,5 mil. tun.

Zvyšující se poptávku po dovozu komunálního odpadu má na svědomí přebytek kapacit na jeho zpracování zejména na severu, východě a západě země. Nejvíc cizích odpadů pochází z Nizozemí a Belgie, ale zvyšuje se také přísun z Velké Británie a ze Severního Irska, z Francie nebo Polska. Ve střednědobém horizontu plánuje Německo využít k transportu odpadů dokonce vnitrozemskou plavbu.

 

Klid před bouří

Podle časopisu EUWID Recyklace a nakládání s odpady došlo v roce 2013 v Německu k posílení ekonomiky, k ustálení trhu s komunálními odpady a ke stabilizaci cen. Dopomoci k tomu mělo zejména snížení cenového rozdílu za nakládání s komunálními, a s průmyslovými odpady. EUWID však přirovnává současnou situaci ke klidu před bouří, poněvadž v příštích letech mnohým provozovatelům zařízení k nakládání s komunálními odpady (např. spalovny) vyprší dlouhodobé obchodní smlouvy, uzavřené většinou s komunální sférou za vysoké ceny, které umožňovaly ekonomicky životaschopný provoz nákladných zařízení. Předpověď pro rok 2014 počítá s dalším poklesem množství vzniklého odpadu z domácností, třebaže množství průmyslového odpadu se má mírně zvýšit.

 

Kapacit je mnoho, odpadů málo

Podpora výrazného nárůstu dovozu odpadů je jedním z možných řešení problému tzv. nadkapacity německých zařízení (např. spaloven). Druhou možností je přistoupit k úplnému uzavření některých z nich, což se z dlouhodobé perspektivy jeví jako nevyhnutelné. Už nyní se proto uvažuje o možných kandidátech na uzavření. Provozovatelé by také mohli místo celých zařízení uzavřít jen jednotlivé provozní linky. V neposlední řadě se mluví o snížení výkonu zařízení k nakládání s odpady ve všech oblastech. To by nejen zlepšilo situaci na trhu, ale také uše-třilo náklady na provoz a údržbu. První úpravy kapacit nebo případné uzavírání zařízení či linek se údajně očekává na začátku roku 2015, kdy budou mnohým zařízením končit klíčové smlouvy s místními orgány v některých regionech.

 

Jaká je situace v České republice

Podobný problém s nadbytkem kapacit je zcela reálný i v podmínkách ČR. Statistická ročenka ŽP z roku 2012 dává zajímavou informaci o souhrnu současných kapacit zařízení na úpravu, využití a odstranění odpadů na území celé republiky. Je z ní zřejmé, že nynější roční kapacity zařízení na úpravu a využití odpadů u nás jsou v součtu o dost vyšší (někdy až násobně), než je celková roční produkce odpadů v ČR (asi 30 mil. tun).

 

Tato skutečnost by měla být mj. brána v úvahu také v rámci objektivního posuzování, zda je vhodné v dalším dotačním období OPŽP (2014–2020) vynakládat významné prostředky do budování dalších zařízení, nebo jestli by nebylo lepší racionálně zvážit smysluplnější využití evropských peněz v jiných oblastech českého hospodářství. Měly by být brány v úvahu rovněž sílící hlasy části odborné veřejnosti, že neúměrná výše dotačních prostředků stále víc deformuje tržní prostředí a cenu služeb v daném sektoru. Nejsou výjimkou dotovaná zařízení, jež v minulém období vznikla hlavně ve snaze proinvestovat peníze, a dnes mají značné problémy se stanovenou minimální udržitelností projektu. Mnohé standardní (nedotované) investice jsou tímto stavem bohužel také logicky ohroženy.

 

Autor: (vam)

Zdroj: www.caoh.cz