Ne všechno je vždy vidět



Ing. Martina Turpin, MBA, ředitelka společnosti DINASYS, s.r.o., ji založila s jejím majitelem Ing. Stanislavem Adamcem v roce 2009. Od té doby se zaměřuje na problematiku bezbariérového prostředí pro osoby se sníženou schopností orientace. Jde o výrobu, dodávky i servis orientačních, informačních a naváděcích systémů prvků, které se vyznačují multifunkčností a jsou určeny široké veřejnosti.

Se společností DINASYS úzce spolupracuje pan Josef Konečný, který působí pod hlavičkou TyfloCentra Brno o.p.s. jako poradce pro odstraňování architektonických bariér ze života nevidomých lidí. Položili jsme mu několik otázek.

 

Jak vnímáte současnou situaci ve zpřístupňování budov pro zrakově hendikepované občany?

Vyhláška č. 398/2009 Sb. nařizuje, aby veřejné budovy byly přístupné osobám se sníženou schopností orientace a pohybu, tedy i nevidomým lidem. Projektanti se to snaží zabezpečit, ale většinou to dělají tak, aby se „vlk nažral, a koza zůstala celá“. Pokud mají nařízeno umístit do budovy akustický majáček, tak ho tam dají, ale už se nezamyslí nad tím, že by měl obsahovat aspoň dvě základní fráze. Ty nevidomého člověka informují, kam vstupuje a o prostoru za dveřmi. Pokud nikdo neohlásí, že byl majáček nainstalován, nevidomí lidé se o něm ani nedozvědí a nemohou jej využívat. Takže, pokud jde o úpravy budov, něco se děje, ale není to řešeno do důsledku.

 

Jaké prvky tedy napomáhají zpřístupnit budovu nevidomým a slabozrakým lidem?

Majáček můžeme zahrnout do prvků akustických. Vedle něj je možné využít i tzv. diskrétní systém, se kterým přišla právě firma DINASYS, kdy dané informace poslouchá jen nevidomý člověk. Dále máme k dispozici prvky hmatové, jako popisky v Braillově písmu, hmatové plány a umělé vodicí linie, např. kovové přechodové pásky o výšce alespoň 3 mm. Ty lze na hladké dlažbě bezpečně nahmatat nohou i holí. Instalují se v případech, kdy nelze využít přirozené vodicí linie, jimiž jsou nejčastěji obvodové zdi. Do třetice jsou to prvky vizuální, sloužící lidem, kteří ještě zbytek zraku mají. Jde především o označování hran schodišť a velkých prosklených ploch. Podle vyhlášky má být skleněná plocha označena pruhem v kontrastní barvě. Mnohdy by bylo lepší dát tam místo pruhu velkou výraznou ceduli. V praxi se často stává, že vznikají věci, které vyhlášce odpovídají, ale požadovanou funkci vůbec neplní. Zpravidla ve veřejnosti přístupných budovách žádné speciální úpravy pro nevidomé a slabozraké nejsou.

 

Jsou velké rozdíly mezi systémy a prvky, které využívají slabozrací, a těmi, jež využívají nevidomí?

Slabozraký může využívat všechny systémy a prvky, podle stupně slabozrakosti. I hmatové prvky by měly být vizuálně kontrastní, protože pak mohou posloužit všem. Prvky sloužící slabozrakým jsou nevidomému člověku pochopitelně k ničemu.

 

 

Došlo podle vás v odbourávání architektonických bariér k zlepšení?

Situace se určitě zlepšuje, ale je třeba to stále hlídat. Jsem velmi vděčný společnosti DINASYS, že se této problematice odpovědně věnuje a je ochotná se učit. Zpřístupnění interiérů je totiž oblast, která donedávna nebyla řešena prakticky vůbec. Firma DINASYS ochotně přistupuje na naše připomínky a v současné době bych se jim nebál zadat „na klíč“ kompletní zpřístupnění interiéru budovy.

 

Nevidomí a slabozrací lidé se orientaci v prostoru učí. Této činnosti se věnuje Tyfloservis o.p.s. Do jaké míry je potřeba prostředí upravit, na to jsme se zeptali Ing. Petra Karáska, vedoucího krajského ambulantního střediska v Brně.

 

Jak je potřeba upravit interiér budovy pro nevidomé a slabozraké občany? 

Výrazné zrakové postižení má asi 1,5 % populace, z toho tak 10 % jsou lidé opravdu nevidomí. Ostatní jsou slabozrací, což je pojem, který zahrnuje celé spektrum zrakových vad. Slabozrací lidé chodí často bez doprovodu a číhá na ně mnoho nebezpečí. Jsou to především prosklené plochy a zrcadla. Slabozraký člověk je vnímá jako prostor a navíc jsou zdrojem oslnění. Stejně nebezpečné je nestíněné světlo a lesklé plochy. Proto je dobré volit v interiéru matné povrchy a ideálně tmavou podlahu a světlé stěny. Zcela zásadní je značení hran u všech schodišť. Naopak řada prvků je zbytečných. Jsou instalovány jen proto, že tam dle vyhlášky být musejí. Z praktického hlediska je nevyužijeme, zatímco jinde by byly vysloveně žádané.

 

Je v ČR firma, která se zabývá kompletní dodávkou těchto prvků a systémů?

Pouze firma DINASYS. Podle vyhlášky musí být interiér vybaven mnoha prvky. Problém nastává u popisek v Braillově písmu, které běžně nikdo nedělá. DINASYS je umí vyrobit profesionálně, a navíc pěkně. Štítky s Braillovým písmem jsou doplněny velkou reliéfní latinkou a slouží i lidem, kteří ztratili zrak později, a Braillovo písmo číst neumějí. Reliéf zvýrazněný bílou barvou proti tmavé ploše slouží i vidícím lidem, a působí opravdu esteticky. Jsou místa, kde se nevyhneme instalaci umělé vodicí linie. Obecně je indikací vždy velká hala, kterou je člověka potřeba navést na dané místo. To musí posoudit odborník případ od případu. Firma DINASYS je schopna zajistit i akustické majáčky včetně správně definovaných frází. Já vidím obrovskou pružnost DINASYS právě v tom, že poslouchají naše připomínky a dělají to tak, jak to má být. Dnes už jsou schopni zajistit veškeré náležitosti pro nevidomé a slabozraké osoby.

 

Autor: Alena Migdalová

 

www.dinasys.cz