O receptu Rady EU pro ČR



Před letošním létem připravila Rada EU pro Českou republiku nový recept, jak zatočit s bolavou ekonomikou. V doporučeních, vydávaných v rámci tzv. evropského semestru, upozornila zejména na potřebu snižovat nadměrný schodek veřejných financí, řešit prorůstové výdaje, přesunout zdanění práce do oblastí méně omezujících růst, zvýšit věk odchodu do důchodu, zlepšit kvalitu vzdělávání a efektivitu veřejné správy.

Poměrně rozsáhle se věnovala také oblasti daní. Nelíbí se jí nízké daňové zatížení energie a vozidel na úkor práce. Pozitivně naopak hodnotila snížení deficitu, jehož ČR dosáhla s pomocí výrazného konsolidačního úsilí. Rozsáhlé rozpočtové škrty však brzdí udržitelnou obnovu ekonomiky. Očekávaným šrámem v rozpočtu 2013 bude podle ní bezpochyby úhrada korekcí spojených s čerpáním fondů EU.

Česká republika má před sebou dva téměř protichůdné cíle. Na jedné straně dál stabilizovat veřejné finance, na druhé stimulovat růst ekonomiky. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek k tomu uvádí, že fiskální konsolidace poněkud selhala: „Jednou z hlavních úloh fiskální politiky je stabilizace, nicméně tento úkol v ČR neplní, jelikož i přes značnou snahu je naše ekonomika stále v recesi.“ Podle jeho názoru však musí ČR do budoucna počítat spíš s pomalejším růstem doplněným o pokračující konsolidační opatření.

 

Elena Reitano, která má na Generálním ředitelství Evropské komise pro finanční a hospodářské otázky na starosti kromě dalších zemí také Českou republiku, upozorňuje: „Doporučení EK je třeba vidět vcelku, a také ve vazbě na ta loňská“. Nastartovat růst by mohla česká vláda např. účinnější podporou výzkumné základny, zlepšováním kvality vzdělání, plným využitím potenciálu trhu práce, deregulací tržních služeb a snižováním vysoké energetické náročnosti průmyslu. Receptem a předpokladem pro kvalitní fungování veřejné sféry zůstává přijetí služebního zákona a efektivní boj s korupcí.

I přes některé výtky nevnímá Jan Král, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR, letošní „vysvědčení“ kriticky, ale spíš jako pobídku k další práci. Většina doporučení je v duchu současných vládních reforem. Některá z nich však opomíjejí sociální či politickou realitu, jako jsou předdůchody, nebo jsou příliš preskriptivní (předškolní péče). Za zásadní považuje udržet právní rámec Evropského semestru, tedy to, že doporučení nejsou právně závazná, a tudíž vymáhatelná. Komise by měla na jejich přípravě víc spolupracovat s členskými státy a brát ohled na národní podmínky.

 

Za příliš kritická nepovažuje doporučení ani viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Vnímá je spíš jako pozitivní signál z vnějšku. I on vidí fiskální konsolidaci jako správný krok k obnově hospodářského růstu ČR, nicméně na rozdíl od české vlády se domnívá, že s prorůstovými opatřeními se mělo začít dřív. Souhlasí se snižováním vysoké energetické náročnosti, které je s ohledem na podíl průmyslové výroby v české ekonomice logická. Český průmysl musí projít modernizací, kterou však komplikují vysoké ceny energií.

Doporučení pro jednotlivé členské státy EU slouží k zhodnocení pokroku v oblasti ekonomických reforem v rámci koordinace hospodářských politik (tzv. Evropského semestru). K jejich „dobrovolné“ implementaci dochází ze strany členských států v druhé polovině roku.

 

Autor: Alena Vlačihová, ředitelka, CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU