Za dva měsíce v Brně!



Mimořádná kapela, která přitahuje stále větší množství mladých posluchačů k jazzu. Libor Šmoldas Quartet právě vydává své nové album 18 days. 2000 miles., které se zrodilo během turné po Spojených státech.

Lídr kapely, třicetiletý jazzový kytarista, skladatel a profesor na konzervatoři Libor Šmoldas, patří k hvězdám české jazzové scény. I přes svůj mladý věk spolupracuje s předními světovými muzikanty a získal si uznání domácí i zahraniční kritiky. V dubnu vyráží na turné s legendárním saxofonistou Bobbym Watsonem, s nímž zavítá také na mezinárodní festival JazzFestBrno. Proto jsme se ho zeptali:

 

Můžete představit vaše nové album?

Jde o studiovou nahrávku pořízenou ve studiích Western Carolina University. Během našeho amerického turné jsme kromě jazzových klubů a koncertních pódií navštívili tři univerzity, kde jsme hráli a pořádali workshopy se studenty. Spíše než výsledkem dlouhé práce ve studiu je album zachycením momentální nálady kapely. Natočili jsme ho za pouhý den. Libor Šmoldas Quartet v už ustálené sestavě: Petr Beneš (piáno), Josef Fečo (kontrabas), Tomáš Hobzek (bicí). Obsahuje tři moje skladby, dále dvě původní písničky od Pepy a Tomáše a tři “standardy”, převzaté skladby ověřené jazzovou historií.

 

K jedné nahrávce jste si přizval také slavného saxofonistu Bobbyho Watsona. Jak začala vaše spolupráce?

Bobby Watson byl hvězdou festivalu v Severní Carolině, tam jsme se seznámili a zahráli si. Vzájemně se nám to vystoupení líbilo, a protože ho celé natáčel skvělý pianista a učitel Pavel Wlosok, který působí na místní univerzitě, rozhodli jsme se jeden živý track s Bobbym zařadit do alba. Myslím, že dokresluje celkovou náladu desky.

 

Je to v pořadí už druhé album, které jste nahrál v USA. Tím prvním bylo kritikou ceněné „In New York On Time“ (2010), na kterém jste spolupracoval se špičkovými jazzmany (George Mraz, Sam Yahel, Jeff Ballard). Jak se vám podařilo dát dohromady taková slavná jména?

V roce 2009 jsem jel po druhé do New Yorku a vzal jsem si do hlavy, že cestu využiji ke splnění jednoho ze svých snů. Takže jsem postupně všem třem muzikantům poslal svoje nahrávky a všichni souhlasili, že natočíme desku. Byla to skvělá zkušenost po všech stránkách – hudební, lidské, profesní i organizační. Dodnes z toho čerpám takřka každý den. Také vděčím mnoha lidem, bez kterých by se to celé nikdy nedalo uskutečnit.

 

V poslední době jezdí do New Yorku nahrávat řada českých muzikantů. Co na tom lákalo vás?

Pokud jde o jazz, New York City stále platí za světové centrum, kam se sjíždějí hudebníci ze všech zemí a snaží se načerpat energii a vzájemně se inspirovat. Dá se říct, že až když jsem to tam zažil, pochopil jsem z velké části, o čem jazz je. Navíc mě velmi láká tamní atmosféra a mezilidské vztahy. Celková uvolněnost, bezprostřednost místních lidí, mix kultur, ras a názorů. Daleko méně tam také mezi lidmi cítím předsudky a závist. Zároveň je to výzva dokázat něco právě v New Yorku.

 

Rozhodují také finanční prostředky?

Samozřejmě, komerční tlak je vždy více či méně přítomen. Beru to jako výzvu a nenechávám se tím otrávit. Navíc to, jestli si dokážete peníze sehnat, je určité (nikoliv ovšem jediné) měřítko, jak dobře věci děláte. Jsem moc vděčný, že existují lidé, kteří moji práci oceňují natolik, že jsou ochotní dát svoje peníze na to, abych například natočil desku. Zvlášť když v jazzu u nás zatím nejsou prodeje desek v takové fázi, aby se jim investice vrátila. Alespoň ne v penězích. Pomoc od sponzorů vnímám jako závazek a snažím se odvést co nejlepší práci, je to součást motivace a vyžaduje to od člověka všestrannost, což je dobré.

 

Předchozí živou desku Live at Jazz Dock (2010) jste nabídli volně ke stažení na svých webových stránkách. Co vás k tomu vedlo?

Myslím si, že jazz má u nás tradičně spíše špatnou pověst neprávem. Zkrátka hodně lidí si myslí, že je to zvláštní složitá hudba, které se nedá rozumět. Na druhé straně často zažívám, že když se někdo takový náhodou dostane na jazzový koncert, je nadšen a překvapen, jaká je to ve skutečnosti dynamická, interaktivní, mladá a vzrušující hudba. Rozhodl jsem se proto udělat živou nahrávku, kterou by si každý mohl pořídit zdarma, a nabídnout tak jazz co nejširšímu publiku. Pak už se může každý rozhodnout podle sebe, jestli ho to osloví, nebo ne.

 

Autor: Jana Běhalová

 

www.jazzfestbrno.cz